Historie

Kdo s kým a proti komu ?

Trojspolek a Trojdohoda

Příčiny vypuknutí První světové války byly především v množství protichůdných zájmů evropských mocností a v napětí mezi nimi. Tento stav byl způsoben hlavně hospodářskou rivalitou vyspělých průmyslových národů, bojem o surovinové základny a kapitálové trhy v rozvinutých zemích a velice výrazně i snahou o získání nových kolonií. Podstatným faktorem, vedoucím k vypuknutí války byl vzrůstající nacionalismus, který byl patrný především v Německu. Německo očekávalo od války možnost uspořádat poměry ve střední, jihovýchodní i východní Evropě podle svých představ. Věřili, že po bleskové válce (Blitzkrieg) budou určovat řešení státoprávních a národnostních problémů.

 

Podstatnou byla krize na Balkáně, kde se od konce 19. století střetávaly zájmy mnoha evropských států (Rakousko–Uherska, Německa, Británie, Ruska, Francie i Turecka). První operace na Balkáně byly zahájeny v létě 1912, v roce 1913 začala 2. balkánská válka o dělbu získaných území. Balkánská válka současně demonstrovala vzrůstající národní uvědomění a snahu po nezávislosti. Právě východní krize přispěla ke sblížení Německa a Rakousko–Uherska, což vedlo ke vzniku Dvojspolku v roce 1879. K nim v roce 1882 přistoupila Itálie a vznikl Trojspolek, který zajišťoval, že by v případě napadení některé ze zemí přišly ostatní na pomoc. Také protivníci vytvořily v roce 1907 alianci, tzv. Trojdohodu, v níž byly seskupeni Francie, Británie a Rusko, později se přidaly i Srbsko, Belgie, Itálie (ta se později postavila do pozice proti svým původním partnerům), Japonsko, Rumunsko, Portugalsko, USA, Řecko a Čína.

 

Záminkou pro vypuknutí I. světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda ď Este a jeho manželku Žofii Chotkovou, kteří se v Sarajevu 28.6.1914 měli zúčastnit přehlídky leteckých manévrů. Atentát spáchal student, příslušník skupiny Černá ruka z organizace Mladá Bosna, Gavrilo Princip. Měsíc po atentátu, 28.7.1914, vyhlásilo Rakousko–Uhersko Srbsku válku. Začalo mobilizovat i Rusko, které bylo Srbským spojencem. Německo, které mělo plán tzv. bleskové války, vyhlásilo válku Francii. Po rychlé porážce Srbska a Ruska chtěli Němci uskutečnit vpád do Francie přes neutrální Belgii. Kvůli porušení neutrality vyhlásily Německu válku Británie a Japonsko. Spojené státy zatím zůstávaly neutrální.

 

Postupně se do války zapojilo celkem 34 států a nasazeno bylo kolem 70 miliónů mužů. Padlo celkem 10 miliónů vojáků, nejvíce na straně Ruska a Německa. USA a Japonsko využily válku k upevnění svého mocenského postavení. Přestože se bojiště rozšířilo v letech 1914 – 1918 z evropského prostoru na celý svět, do kolonií i na moře, hlavní tíhu války nesla Evropa, kde se nacházela rozhodující bojiště. Válka se dotkla všeho obyvatelstva, neboť  se jí podřizoval veškerý hospodářský i společenský život. Prvek války výrazně ovlivnil i ekonomiku. Během I. světové války byly použity nové vojenské technologie a zbraně, jako rychlopalné pušky, kulomety, těžké dělostřelectvo, tanky, nové typy letadel, ponorky a další. Byly také použity bojové chemické zbraně– otravné plyny, v roce 1915 chlor a v roce 1917 yperit. Jednou z velmi významných oblastí rozvoje techniky za války byl rozvoj letectví. Zpočátku to bylo použití letadel jako průzkumných prostředků, velice záhy si ale všichni uvědomili nutnost letadla a posádky vyzbrojovat, což ke konci války vedlo k používání speciálních , vyzbrojených stíhacích letadel létajících ve zvláštních bojových formacích. Získání nadvlády a ovládnutí vzdušného prostoru bylo důležitým faktorem pro získání vojenské převahy v pozemních bojích. V oblasti letectví měli zpočátku Němci výraznou převahu.

 

O letadlech a jejich vývoji a poslání za I. světové války ve zvláštní kapitole.

 

V průběhu války byla strategické převaha nejprve na straně Trojspolku. Na východní a jihovýchodní frontě se zpočátku bojové akce dařily, zatímco západní fronta ustrnula v poziční válce a přinášela velké ztráty. V roce 1917 vedlo Německo ponorkovou válku, která měla zlikvidovat britskou námořní blokádu. To se stalo důvodem vstupu USA do války, protože nepřímo ohrožovala americký národní obchod s Evropou. 6.4.1917 USA ukončily politiku izolacionalismu a vyhlásily Německu válku. Po vstupu USA do války pak změnil poměr sil na západní frontě ve prospěch Dohody. V březnu 1918 naopak uzavřelo Rusko s Německem Separátní mír. Koncem roku 1918 se Němci sice ještě pokusili o poslední ofenzívu, ale byli poraženi a donuceni v Paříži 11. listopadu 1918 podepsat příměří.

 

Tím ustaly veškeré válečné operace a I. světová válka skončila. S výraznou technickou převahou tak zvítězila Dohoda. Válka měla za důsledek rozpad mnohonárodnostních soustátí. Rozpadlo se Rakousko–Uhersko a na jeho území vzniklo 5 nových nástupnických států, mezi nimi bylo 28.10.1918 i Československo. Z bývalého ruského impéria se v Polabí vytvořily nové samostatné státy – Litva, Lotyšsko a Estonsko. V západní Evropě bylo obnoveno Belgické království.

 

Velká Británie a USA chtěly, aby výsledky války byly přijatelné nejenom pro vítězné mocnosti, ale i pro poražené. V tomto duchu potom nakonec proběhla i mírová jednání. V Paříži byla 18. ledna 1919 zahájena mírová konference ve Versailles. Účastnily se jí všichni spojenci, kromě Ruska. Československu byl přiznán statut vítězné země s omezenými zájmy. Československou republiku na mírových jednáních zastupoval Edvard Beneš.

 

Na konferenci byla na popud USA založena Společnost národů, organizace, která měla v budoucnu takovým konfliktům zabránit. Celý systém mírových smluv, které byly po válce uzavřeny byl nazván Systémem Versailleským. 1. června 1919 byla uzavřeno smlouva s Německem, které bylo označeno za  viníka rozpoutání světové války a smlouva mu uložila za povinnost zaplatit náhrady válečných škod (reparace). Smlouva také ukládala Německu přísná vojenská ustanovení. Německo nesmělo mít žádné vojenské loďstvo, letectvo, těžké dělostřelectvo a armáda směly mít pouze 100.000 mužů. Byla zrušena všeobecná branná povinnost.

© PEEN 2013