Optimalizováno

pro rozlišení :

1280x1024

Poslední aktualizace :

01.10.2013

© PEEN  2013

ENGELOVÉ — jejich opravdový původ

 

Konečně jsem se po mnoha a mnoha letech dostal i k tomu, abych vyšetřil „trochu“ času a vypátral něco o svých nejbližších předcích. Práce je to časově velice náročná a v případě rodů spojených s rodem Engel i dost komplikovaná vzhledem k tomu, že naši prapředci žili mimo území Českých zemí. Nicméně práce velice zajímavá a poučná a přinesla i mnohá překvapení či potvrdila předpokládané.

 

Až do dnešního dne (10.srpna 2008) jsem žil v přesvědčení, léta v naší rodině tradovaném, že jsme potomky pobělohorských exulantů, kteří po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 odešli s Komenským do polského exilu, kde přestáli obě světové války, aby se po skončení té druhé mohli vrátit do „země otců“ – do Čech.

 

Léta jsem byl přesvědčen o skutečnosti, že i přes jasně německé příjmení ENGEL jsme Češi a nějak jsem o tom nepochyboval, ani blíže nepřemýšlel. V podstatě ani nebyl důvod. Změna nastala když jsem začal pátrat po příslušnících a osudech nositelů příjmení ENGEL, pobývajících v Zelově, tedy v místě, kde moji přímí a prokazatelní potomci pobývali a žili. Sice mi bylo jasné, že ENGEL je jméno německého – germánského původu a že někde v dávných dobách asi bude nějaký německý předek, ale netušil jsem, že to asi bude v minulosti poměrně nedávné.

 

Pátral jsem po rodu Engel v Zelově i pomocí internetu a dostal jsem i několik podnětů od pravnučky zelovského pana Zounara (Zaunara) Jany Kopečkové (Pažoutové). Ta mi poslala následující e – mail, který mě donutil, spolu s údaji v knize Edity Štěříkové „Země otců“, přemýšlet a hledat i jiným směrem.

 

Paní Jana 9.8.2008 napsala:

 

„Dobrý den, zapomněla jsem vám do předchozího mailu napsat jednu možná podstatnou, možná nepodstatnou věc, nemůžu posoudit. Když se praděda Zaunar zabýval Engely v Zelowě, z nějakého  důvodu nabyl přesvědčení, že ten nejstarší Engel, na kterého narazil (tuším František, otec toho Františka, který se oženil s Kateřinou Šulcovou), byl místní Němec, nepatřil k zelówským Čechům, jenom se přiženil a v zásadě do českého prostředí asimiloval. Jak k tomuhle údaji ale přišel, nemám tušení, takže těžko říci, jak je to spolehlivé. (Bavila jsem se o tom s maminkou, nikdo ze starší generace už bohužel není živ, a ta říkala, že se praděda Engely dál nezabýval právě proto, že to snad byli Němci a bylo to za války, takže měl Němců dost. Ale ani ona neví nic bližšího, jak na to přišel.) Jestli je to pravda, tak to jsem vás asi nepotěšila. Schválně jsem se dívala do seznamů ve Štěříkové (Pozváni do Slezska), a tam tohle příjmení opravdu není. Zdraví Jana Pažoutová“

 

Přiznám se bez mučení, že mě ta zpráva trochu rozhodila a celou noc jsem přemýšlel. Od prvního dojmu, že je to blbost, jsem po prostudování údajů, které zmiňuje Štěříková ve své knize musel připustit, že to může být pravdivá informace.

 

Edita Štěříková totiž mimo jiné také píše:

 

Štěříková Edita, Země otců – str. 100

Zelov

.... (str. 100) První čeští kolonisté přišli do Zelova v zimě, 1. února 1803. Přinesli s sebou druhou splátku (5000 tolarů) a už zůstali, aby si tu, než začnou jarní práce na polích, upravili své prozatímní příbytky. Ostatní na sebe nenechali dlouho čekat. ....

.... (str. 101) Novou kolonii zakládali Češi, ale hned mezi prvními zelovskými kolonisty bylo i několik mužů německé národnosti, ti však byli s exulanty většinou už spřízněni a počeštěni. Patřil k nim nejspíše i první zelovský (český!) kantor Boetcher, pocházející z Münsterbergu. Jeho rodiče nebo prarodiče byli pravděpodobně exulanty německé národnosti z okolí Nového Jičína na Moravě. Lukáš Kovalski byl naproti tomu původem snad Polák, který se oženil s Alžbětou Matisovou z Tábora. Všichni zakladatelé Zelova se bez rozdílu národností nazývali Českými bratry. ....

.... (str. 105) V době stavby kostela se do Zelova dostalo několik polských a německých řemeslníků a pomocných dělníků, kterým se v Zelově zalíbilo. Kantor Jersák zachytil tradované vyprávění o katolické (německé či polské) rodině Františka Engla. Engl se v té době také snažil v Zelově získat půdu, ale podařilo se mu pouze pronajmout si krčmu. Jeho děti se však počeštily, staly se evangelíky a syn Vilém byl v sedmdesátých letech 19. století v reformovaném sboru dokonce kantorem. ....

 

Podle dostupných záznamů a seznamu oddaných v Zelově v letech 1800 – 1927 jsem se dopátral k následujícím skutečnostem:

 

František Engel (v jednom ze záznamů uvedený jako Franc Engel) se oženil s Annou Karolinou Šulcovou (nar. 1813). Ta byla od 21.4.1850 vdovou a znovu se provdala za Jana Cejnara (nar. 1807) dne 13.8.1856 v Zelově. Jan Cejnar byl vdovec od 7.6.1856. František Engel a Karolina Šulcová měli, kromě jiných, i syna Viléma, nar. 1839, který se oženil 10.11.1857 s Alžbětou Valtovou, nar. 27.3.1839. Vilém Engel a Alžběta Valtová měli, kromě jiných dětí, syna Bedřicha Engela, nar. 1875, který se 5.5.1898 oženil s Emilií Jirsákovou (Jersákovou), nar. 1878. Bedřich a Emilie spolu měli syna Edmunda Engela (nar. 28.5.1910 Zelov, zemř. 7.9.2005 Teplice). Edmund Engel byl otec mého otce Edmunda Engela, nar. 20.4.1933 v Olyce, okr. Łuck, Polsko. Bedřich Engel a Emilie Englová jsou pohřbeni na evangelickém – reformovaném hřbitově v Zelově (hrob a foto dosud existuje).

 

Co se týče psaní jmen a příjmení, je v tom značný nepořádek a, dle mého soudu, ve snaze o počešťování (či z jiných důvodů), docházelo a dochází k velkým chybám. V případě příjmení Engel se promiskue používá Engel i Engl, stejně tak je Engelová, Engelowa, vedle Englová (viz. náhrobní kámen Fridrich Engel a Emilie Englová). Pokud je fakt ten, že Engelové v Zelově jsou původem exulanti německé národnosti, kteří se „počeštili“ (podivný terminus technicus) a se zelovskými Čechy asimilovali, pak jejich původní, a dle mého soudu správná, jména jsou Franc Engel, Wilhelm Engel, Fridrich Engel. A Karolina Šulcová je pravděpodobně Schulz(e).

 

Jaký závěr, dočasný, z výše uvedeného vyvodit?

Jeví se jako pravděpodobné, že budeme (já, můj syn, můj otec a můj děd) potomky německých a českých exulantů, kteří se pravděpodobně náhodně sešli v polském Zelově. Alespoň taková je moje pracovní verze před dalším pátráním.

 

Abych se dozvěděl více o svých prapředcích před rokem 1800 budu asi muset zapátrat po německých exulantech, kteří odešli z Čech (?).

 

V Písku 10. srpna 2008

 

V současné době (červen 2009) je v České republice 156 mužských nositelů příjmení ENGEL. (http://prijmeni.unas.cz)

ENGELOVÉ z …

           PÁTRÁNÍ PO PŘEDCÍCH