Optimalizováno

pro rozlišení :

1280x1024

Poslední aktualizace :

08.09.2013

Euthanasie

Jack Kevorkian – Right to die – Právo na smrt

 

 

„If you don't have liberty and self-determination, you've got nothing, that's what this is what this country is built on. And this is the ultimate self-determination, when you determine how and when you're going to die when you're suffering.“

 

„Pokud nemáte svobodu a možnost sebeurčení, nemáte nic; to je to, na čem je vybudována tato společnost. A to je konečné sebeurčení, když se rozhodnete, jak a kdy zemřete, když budete trpět.“

 

                                                                                                                                                                                          

                                                                                                                                                                                           Jack Kevorkian

 

 

Níže uvedené sdělení není ani oslavou ani obhajobou euthanasie a osobnosti Jacka Kevorkiana, není ani jeho kritikou a odsouzením. Necítím se dostatečně informovaný o životě a lékařském působení Kevorkiana ani o jeho vnitřních pohnutkách, které vedly k jeho menšinovým stanoviskům, jednání a činům. Necítím se oprávněný k tomu, abych ho soudil. Jde mi jen o skutečnost uvést alespoň základní a známá data a skutečnosti o osobnosti, která je s problematikou práva na smrt a euthanasií nejčastěji spojována.

 

Kevorkianův přínos (zcela záměrně píšu bez uvozovek) nicméně vidím v tom, že donutil společnost, hlavně odborníky jak z oblasti medicíny, tak práva), aby o problematice umírání, smrti, utrpení a možnosti volby v konečném stadiu nemoci veřejně diskutovali. Osobně jsem přesvědčen, zcela obecně, že pokud má být člověk vnímán opravdu jako svobodná bytost, měl by mít vždy i možnost volby, tedy i v případě jak naloží se svým životem. Jiná otázka je, pokud ke svému konečnému rozhodnutí „použije jako prostředníka“ lékaře, který může být za tento čin trestně stíhán.

 

 

Jack Kevorkian

 

Jack Kevorkian (narozený 1928) se stal se známý jako „Doktor Smrt“, protože mnoha lidem pomohl ve spáchání sebevraždy. Kevorkian považuje právo zemřít (right to die) za základní osobní právo, které nemá nic společného s platným právem společnosti. Cítil, že by to mohlo být v době, kdy trpící  osoba může zvolit smrt, a že lékaři by měli mít možnost v daném pomoci.

 

Jack Kevorkian chtěl být původně baseballovým rozhlasovým reportérem, ale jeho arménští přistěhovalečtí rodiče cítili, že by mohl mít mnohem slibnější kariéru. Takže se stal lékařem, specializujícím se na patologii. Kevorkian pracoval především se zemřelými osobami, prováděl pitvy za účelem studia základní příčiny onemocnění. Jeho rodiče nikdy nenapadlo, že by byl jedním z prvních tvůrců moderního stroje smrti – Thanatronu, ani že bude prvním, kdo pomůže tento stroj lidem používat.

 

Kevorkianovi rodiče prchli do USA před genocidou z Arménie. Kevorkian se narodil 28. května 1928 v Pontiacu, v Michiganu. Pohyboval se v arménském, řeckém a bulharském prostředí. Navštěvoval Lékařskou fakultu v Michiganu a promoval v roce 1952. Kevorkian původně získal hrůznou přezdívku „doktor Smrt“ pro své průkopnické lékařské experimenty v padesátých letech. Fotil oči umírajících pacientů s cílem určit přesný čas smrti. Věřil, že tyto přesné znalosti by přinesly cenné informace o nemocech. Kevorkian sloužil jako spolupracující patolog ve třech nemocnicích v Michiganu: nemocnici svatého Josefa, Pontiacké obecné nemocnici a Obecné nemocnici Wyandotte. Pracoval také jako patolog v některých nemocnicích v Los Angeles. Kevorkian byl ředitelem a zakladatelem referenčního lékařského diagnostického centra v Southfieldu v Michiganu a šéfem patologie v Obecné nemocnici v Saratoze v Detroitu. Publikoval více než 30 odborných časopiseckých článků a brožur, včetně lékařských předpisů: Laskavost plánované smrti (The Goodness of Planned Death).

 

Jelikož byl Kevorkian svědkem utrpení nevyléčitelně nemocných pacientů, nabyl přesvědčení, že by měli mít morální právo ukončit svůj život, když se bolest stala nesnesitelnou, a že by jim lékaři měli v tomto procesu pomáhat. Za tímto účelem navrhl a zkonstruoval zařízení, které začalo nitrožilně aplikovat neškodný solný roztok tomu, kdo si přál zemřít. Když byl pacient připraven, on nebo ona by stiskli tlačítko, které by zastavilo tok neškodného roztoku a začala by nová aplikace thiopentalu. Tato chemická látka by pacienta uvedla do hlubokého spánku a následně komatu – bezvědomí. Po jedné minutě by časovač v zařízení vyslal smrtelnou dávku chloridu draselného do žíly pacientovy paže s následnou srdeční zástavou v několika minutách. Pacient by zemřel na srdeční infarkt, zatímco hluboce spí. Smrt, podle Kevorkiana, bude rychlá, bezbolestná a snadná. Pro osoby trpící bolestí v konečném stadiu rakoviny nebo jiné nemoci, by zařízení mohlo poskytnout to, co Kevorkian nazývá bezbolestnou „asistovanou sebevraždou.“

 

 

První asistované sebevraždy

 

V červnu 1990 Kevorkian asistoval u první z mnoha lékařem asistovaných sebevražd. Použil svoje zařízení k uspíšení smrti Janet Adkins, 54 leté ženy z Portlandu v Oregonu, která trpěla Alzheimerovou chorobou – demencí. Stát Michigan jej okamžitě obvinil z vraždy, ačkoli byl případ později zamítnut, a to především z důvodu nejasné právního stanoviska Michiganu k asistované sebevraždě. Do roku 1999 byl Kevorkian přítomen smrti téměř 130 lidí. Ve všech případech prováděl asistenci k povědomí veřejnosti jako součást kampaně, určené ke změně postoje a práva k lékařem asistované sebevraždě.

 

 

Reakce veřejnosti

 

Mnoho lidí souhlasilo s tím, co Kevorkian činil. 21. června 1996, během rozhovoru s detroitskou rozhlasovou stanicí, známý rozhlasový reportér Mike Wallace řekl, „Já jsem starý muž. První, co bych udělal, kdyby to bylo nutné, že bych šel za Kevorkianem.“ Wallace říkal, že by si dovedl představit, že by vyhledal Kevorkianovy služby, když by trpěl bolestí a nevyléčitelnou nemocí. „Máte právo jako lidské bytosti udělat se sebou to, co sami chcete“, řekl Wallace. Jiní s tímto názorem nesouhlasí. Národní sdružení lidí s poraněním míchy (National Spinal Cord Injury Association) je proti asistované sebevraždě, protože jsou lepší cesty k řešení tohoto problému. „Odmítání lékařského ošetření je vaše volba zemřít jak si přejete – ve svém vlastním domě se svou rodinou nebo na nemocničním lůžku. Asistovaná sebevražda je dána něčí pravomocí k odejmutí vašeho života. Osobou, která má pravomoc zabít.

 

 

Právní otázky

 

Přes neustálé právní problémy, Kevorkian pokračoval v asistování u sebevražd. V roce 1994 čelil obvinění z vraždy za smrt Thomase Hydea, který trpěl nervovým onemocněním v terminálním stadiu známým jako Lou Gehrigova nemoc – Motor Neurone Disease (MND). V Českých zemích onemocnění známé pod názvem amyotrofická laterální skleroza (ALS). Porotci souhlasili s argumentem, že ve státě Michigan neexistuje žádný zákon proti asistované sebevraždě a tak nemohl být Kevorkian shledán vinným.

 

Amyotrofická laterální skleroza je progresivní, smrtelné, neurodegenerativní onemocnění způsobené degenerací motorických neuronů, nervových buněk v centrálním nervovém systému, které ovládají volní – chtěný svalový pohyb. Toto onemocnění je v Severní Americe označováno jako Lou Gehrigova nemoc poté, co byla diagnostikována v roce 1939 u tohoto slavného baseballového hráče New York Yankees.

 

Kevorkianův tým obhájců vyhrál ještě další osvobozující rozsudek. Úspěšně argumentovali, že člověk nemůže být shledán vinným z trestné pomoc k sebevraždu, pokud tato osoba podávala léky s „úmyslem zmírnit bolest a utrpení,“ i kdyby to udělala s rizikem urychlení úmrtí. Kevorkian byl vyšetřován v Michiganu čtyřikrát pro asistované sebevraždy a ve třech z těchto případů byl osvobozen. Vinným byl shledán ve čtvrtém.

 

V roce 1998 zákonodárce v Michiganu schválil zákon, podle kterého byla účast na asistované sebevraždě těžkým zločinem s trestem odnětí svobody maximálně na pět let nebo pokutou ve výši 10.000 dolarů. Tento zákon vstoupil v platnost měsíc před hlasováním o návrhu na legalizaci asistované sebevraždy, které bylo zamítnuto michiganskými voliči. Tím se zavřela zadní vrátka pro úlevu od bolesti a utrpení, i přesto, že Kevorkianovi advokáti očekávali osvobozující rozsudek. Zákon stanoví, že osoba, která ví o jiném kdo má v úmyslu se zabít a poskytne mu prostředky, podílí se na sebevraždě nebo pomáhá sebevraždu plánovat, je vina z těžkého zločinu.

 

Ve víru svého názorového přesvědčení Kevorkian pokračoval ve své kampani za legalizaci lékařem asistované sebevraždy. Očekával, že bude zatčen a často také zatčen byl. Cítil, že dělá to nejlepší pro lidi, kteří byli nevyléčitelně nemocní a trpící velkým nepohodlím – dyskomfortem. Těmito aktivitami Kevorkian zvýšil národní povědomí o asistované sebevraždě a donutil soudy a zákonodárce, aby rozhodovali o této kontroverzní otázce.

 

Kevorkian pokračoval v tom, co si myslel, že je správné a napadal úřady za jeho zatčení a stíhání. 17. září 1998 učinil konečný krok v asistované sebevraždě Thomase Youka. Místo dotazu na pacienta ke stisknutí tlačítka k aplikování smrtelné dávky drog, Kevorkian, po citlivém rozhovoru s mužem trpícím amyotrofickou laterální sklerosou, aplikoval lék sám. Kromě toho celou akci nahrával na video, takže v daném případě nebyla žádná pochybnost o tom, co udělal. Nahrávku pak předal televizní show CBS „60 Minutes“. Tato epizoda byla vysílána po celém světě.

 

Krátce poté byl Kevorkian v Michiganu zatčen pro vraždu prvního stupně. V tomto případě když aplikoval Thomasu Youkovi smrtící drogy, se dopustil euthanasie nebo milosrdného zabití, nikoli asistované sebevraždy. Kevorkian byl také obviněn z těžkého zločinu v rámci zákona, který zakazuje asistovanou sebevraždu, který vstoupil v platnost přibližně dva týdny před Youkovou smrtí. Kevorkian se rozhodl, že se v procesu vraždy Youka bude obhajovat sám. 26. března 1999 byl michiganskou porotou odsouzen a poslán na 25 let do vězení za menší trestný čin vraždy druhého stupně.

 

Soudkyni Jessicu Cooperovou nezviklala v jejím přesvědčení, že „nikdo nestojí nad právem“, ani prosba vdovy po Youkovi, aby byla ke Kevorkianovi shovívavá. „Můj manžel si zvolil tento odchod ze života. Nestal se obětí. Požádal doktora Kevorkiana o pomoc a byl mu za ni vděčný.“ Ve vězení strávil Kevorkian osm let.

 

 

„Po osmi letech propustili v USA z věznice Doktora Smrt“

 

V pátek 1. června 2007 byl předčasně ze zdravotních důvodů Kevorkian propuštěn z vězení Egeler ve městě Coldwater v americkém státě Michigan. Před propuštěním slíbil, že nebude lidem s euthanasií dále pomáhat. Hodlal nicméně asistovanou sebevraždu a právo na důstojnou smrt propagovat dál články a přednáškami. Byl by rád přesvědčil Američany, že je to málo, když jen Oregon jako jediný stát unie netrestá sebevraždu.

 

Eutanazie by měla být legalizována,“ řekl po propuštění v telefonním rozhovoru pro detroitskou televizi. „Budu usilovat o to, aby se tak stalo. Ale už při tom neporuším žádný zákon.“  Muži, jemuž americká média dala přezdívku Doktor Smrt, před propuštěním z vězení soud nařídil, že se nesmí přiblížit k žádnému smrtelně nemocnému pacientu, natož mu ulevit asistovanou sebevraždou.

 

 

Kandidatura do senátu

 

V roce 2008 kandidoval Kevorkian jako nezávislý kandidát na křeslo v Kongresu za předměstský obvod Detroitu, jeho hlavním heslem bylo prosadit „právo na smrt“. Vycházel přitom z jednoho z dodatků americké ústavy, který chrání práva, jež nejsou výslovně uvedena v jiných částech ústavy. Podle něj se mezi ně řadí i volba zemřít za asistence lékaře. Získal však jen 2,7 procenta hlasů tamních voličů.

 

 

Smrt

 

Asi měsíc před smrtí (18. května 2011) byl Kevorkian hospitalizován v nemocnici Williama Beaumonta ve státě Michigan kvůli zápalu plic a ledvinovým problémům, jak uvedl jeho přítel Mayer Morganroth. Podle něj Kevorkian zemřel za zvuků hudby jeho oblíbeného Johana Sebastiana Bacha 3. června 2011, tedy krátce po  svých 83. narozeninách. Kevorkian byl pohřben ve White Chapel Memorial Park Cemetery Troy v Michiganu.

 

 

Kevorkianův životní příběh se loni (2010) dočkal filmového zpracování. Ve snímku You Don't Know Jack (Neznáte Jacka) v produkci  společnosti HBO titulní roli ztvárnil americký herec Al Pacino.

 

 

Petr Engel, 06.08.2011

 

 

 

 

           FILOSOFIE

Témata současné zdravotnické etiky

Jack Kevorkian a jeho „thanatron“, 6. února 1991.

JK, 65 let, sedí na invalidním vozíku u Okresního soudu v Royal Oak, Michigan, pátek 10. prosince 1993. Byl obviněn z porušení zákazu asistované sebevraždy z 22. srpna 1993, JK  po 11 denní protestní hladovce.

Jack Kevorkian, 1928 – 2011.

Al Pacino a Jack Kevorkian

© PEEN  2013