Historie

Kdo byl kdo za Velké války

Letecká esa

Letecká esa

 

První světová válka přinesla smrt asi 20.000 letců, což je číslo ve srovnání s 50–ti milióny nevelké, ale vzhledem k počtu letců z roku 1914 zarážející. Díky novosti a výlučnosti letecké zbraně mnohá jména nezapadla. Ve vzdušných soubojích bylo na západní frontě (kde byly boje nejintenzivnější) sestřeleno 8.073 letadel a dalších 2.347 sestřelila protiletecká obrana.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

       

Na Rakousku–Uhersku je vidět, kde byly boje nejsilnější. Rakouští letci (a mezi nimi nejeden Čech) bojovali na ruské a italské frontě, na té druhé se pak střetávali s protivníky, jejichž letecké i technické kvality nelze podceňovat. Masové boje však viděla fronta západní, kde dokázala letecká převaha v závěru války ovlivnit i mohutné pozemní ofenzívy.

 

Samotný pojem letecké eso (s dodnes přijímaným „základním“ skóre pěti vítězství) zavedli Francouzi během strašných bojů o Verdun. Tehdy si velení i vláda uvědomovaly stoupající únavu v zápolí z nedostatku pozitivně (tedy vítězně) laděných informací. Jména jako Garros, Pegoud nebo Navarre byla sice již národními mýty, ale o vítězných letcích mohla propaganda psát kdykoli . Ať byla situace na frontě jakákoli.

 

Pohled na smutné počty padlých jen ukazuje nepoměr mezi Němci a jejich protivníky. Důvodů je mnoho, například v důsledném výcviku. Britové sami přiznávají, že počet zabitých při výcviku v Anglii se téměř rovná počtům padlých v boji. Rychlý výcvik  jen stěží doplňoval ztráty na frontě a „životnost“ pilota v období úporných bojů byla krátká. Často jen jeden týden!

       

Dalším důvodem byl  rozdílný typ nasazovaných letadel, zejména průzkumných. Britové trvali na pravidelném hlídkování po celé frontě, čímž rozptylovali síly (Němci pak byli schopni vytvořit místní převahu) a hlavně také určovali čas a místo střetnutí. Němci se snažily soustřeďovat síly na nejžhavější místa bojů, čímž leckdy eliminovali narůstající početní převahu letadel protivníků. U německých stíhačů převládala snaha bojovat na své straně linie a ofenzivní vedení bojů ze strany Spojenců přinášelo vyšší oběti.

      

Nejednou se stalo, že jedna strana ztratila početní nebo technickou převahu a musela ji za cenu značných obětí dohánět. Jedním ze smutných paradoxů je také užívání padáků. Ty byly v použitelné formě známy již brzy po vypuknutí války (první je používaly osádky pozorovacích balónů), ale k britským jednotkám nedorazily vůbec. Vedení armády rozhodlo, že možnost záchrany letce „negativně ovlivňuje jeho morálku v boji“!  Celkové postavení samotného letce nebylo záviděníhodné. Ten často sám bez informací a spojení čelil v křehkém aparátu, vystaven mrazu a větru, nepříteli bez možnosti záchrany v případě poškození nebo ohně.

Optimalizováno

pro rozlišení :

1280x1024

Poslední aktualizace :

07.10.2013

© PEEN  2013

Statistiky uvádějí počty padlých letců podle zemí takto :

Německo

6.300 (a to k srpnu 1914 mělo 817 pilotů)

Velká Británie

6.166

Francie

5.500

Rakousko-Uhersko

   360