Optimalizováno

pro rozlišení :

1280x1024

Poslední aktualizace :

08.09.2013

Rasismus

I.                        Úvod do studia lidských ras

 

I.1.                     Rasismus a jeho definice

 

 

Především je třeba uvést, že jednotná definice rasismu neexistuje, žádná definice rasismu neexistuje ani z hlediska legislativního či právního. Předmětem právní regulace je takové jednání, které je obvyklé nazývané jako: rasová nenávist (OSN); rozlišování podle rasy (OSN); veřejné hanobení národa či rasy (Trestní zákoník); podněcování k nenávisti k některému národu nebo rase (Trestní zákoník); ničení některého národa či rasy, genocidum (Trestní zákoník); národnostní a rasová nesnášenlivost (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o výkonu vazby).

 

Problematika rasismu vznikla v souvislosti s rozvojem biologie a Darwinovy teorie přirozeného výběru.

 

Na rasismus je obecně možné nahlížet ve dvou rovinách: 1) rasismus jako vědecká teorie; 2) rasismus jako ideologie.

 

 

I.1.1                   Rasismus jako vědecká teorie

 

Vychází z názoru, že různé lidské rasy a etnika se vyvíjely v různých podmínkách různě a proto jsou jejich vlastnosti a schopnosti specifické. 

 

 

I.1.2.                  Rasismus jako ideologie

 

Vychází z předpokladu fyzické a duševní nerovnosti lidských plemen. Rasismus je nenávist k jedinci opodstatněná pouze jeho příslušností k rase. Vychází z přesvědčení o rozhodujícím vlivu rasových odlišností na dějiny a kulturu společnosti s preferencí tzv. nadřazené rasy.

 

 

Každý člověk je svým způsobem originální bytost. Vystihnout tuto úžasnou variabilitu lidského organismu se pokoušejí především antropologové. Etnická nebo také rasová antropologie je zaměřena na studium variability člověka a je nedílnou součástí antropologie obecné, biologické, kulturní a sociální.

 

Lidstvo můžeme podle tělesných znaků rozdělit do velkých skupin, které nazýváme rasy neboli plemena.  V rámci těchto lidských ras pak můžeme rozlišovat nižší klasifikační jednotky, označované jako antropologické typy. Ve skupině lidí, která obývá určité území, najdeme vždy více typů. Studovanou skupinu lidí označujeme názvem populace.

 

K základním úkolům etnické antropologie patří vědecké zdůvodnění rovnocennosti všech skupin a typů lidstva. Základem této koncepce je všeobecně přijímaný názor o jednotě všech skupin lidstva v rámci jediného druhu Homo sapiens sapiens. Vychází ze skutečnosti, že člověk není jenom biologickým druhem, rozděleným na rasy, ale že je především příslušníkem lidské společnosti.

 

 

I.2.                     Základní pojmy: rasy a typy

 

Slavný lékař Albert Schweitzer, který strávil uprostřed afrických pralesů téměř 50 let svého života, byl nucen nakonec prohlásit: „Bílá civilizace selhala. Ti, kteří se domnívali, že stojí nejvýše, dopouštěli se největších zločinů.

 

Základním pojmem biologické antropologie je pojem rasová klasifikace. Lidské plemena čili rasy reálně existují – lidé jsou „bílé“, „žlutohnědé“ nebo černé pleti a mají nejen různou barvu kůže, očí a vlasů, ale mají i velmi rozmanité tvarové tělesné vlastnosti.

 

Ke vzniku lidských ras došlo nejprve na velkém rozčleněném území Asie, Afriky a Evropy. V těchto třech velkých geografických oblastech se během vývoje diferencovaly tři velké současné antropologické skupiny:

 

1.          Plemeno euroasijské (europoidní) = bílé

             rozšířené původně v Evropě a malé a Přední Asii, na Kavkaze a v severozápadní Indii.

2.          Plemeno asijsko-americké (mongoloidní) =žlutohnědé

zaujímající většinu asijské pevniny a ostrovy v jihovýchodní Asii: sem patří i původní obyvatelé Ameriky.

3.          Plemeno ekvatoriální (negroidní) = černé

s centrem rozšíření v Africe a na jih od Sahary, a zahrnující i některé malé negroidní skupiny v jihovýchodní Asii.

 

Termín rasa je nejčastěji odvozován z arabského slova ras – hlava a byl v antropologii poprvé použit při klasifikaci plemen francouzským antropologem Francoisem Bernierem koncem 17. století. Lidské rasy lze definovat jako skupiny lidí s podobnými tělesnými vlastnostmi, které vznikly během dlouhého historického vývoje lidstva.

 

Současné lidské rasy jsou nedílnou součástí jediného druhu dnes žijícího člověka    Homo sapiens sapiens. Představují veliké skupiny lidí s podobnými tělesnými vlastnostmi vzniklé během vývoje lidstva.

 

 

I.3.                     Rasa a národ

 

Pojem rasa byl v minulosti nejčastěji zaměňován a směšován s pojmem národa. Oba pojmy je třeba přesně odlišovat, neboť směšováním či chybným výkladem lze nejčastěji dospět k rasistickému závěru – rasismu. A právě na vědomém a záměrném směšování pojmů rasa a národ byla vybudována celá řada rasových teorií. Rozdíl mezi oběma je v tom, že rasa je pojem přírodovědecký, biologický a vztahuje se na tělesné vlastnosti. Pojem národ je pojem kulturní a historický, neboli vztahuje se na společenský vývoj lidských skupin – národů. Národ jako historicky vzniklá stabilní pospolitost řeči, území, hospodářského života, kultury a psychického založení může zahrnovat různé lidské skupiny, neboť pro vznik a stanovení národa nejsou rozhodující tělesné, fysické znaky. Na složení národa se mohou podílet různé rasové typy a smíšené populace.

 

Árijci jsou lidé mluvící indoevropskými jazyky (tj. latinou, němčinou, keltštinou, hindustánštinou, řečtinou, arménštinou, slovanskými jazyky) a nepředstavují žádný samostatný antropologický typ, nýbrž jsou zastoupeni celou řadou typů. Nacisté tohoto termínu zneužili k označení určitého fysického typu, který nadřadili všem ostatním.

 

Rasa ani antropologický typ nemusí mít s národní příslušností svého nositele vůbec nic společného. Na druhé straně na světě neexistuje žádný národ, který by byl zastoupen pouze jediným rasově čistým typem.

 

Při studiu lidských ras a typů sleduje etnická antropologie výlučně tělesné vlastnosti (tvary a barvy) čili morfologii a pigmentaci jednotlivých skupin a jedinců, sleduje jejich vznik, zeměpisné rozšíření, míšení a vývoj. Její třídění je přírodovědecké, ale její úkoly a cíle společenské. Hlavními jsou účast při řešení problému etnogeneze (vzniku různých národů a kmenů) a výkladu vývoje lidských ras (rasové teorie).

 

Nejnápadnějším znakem lidských ras je barva pleti – není však nejdůležitější tělesnou vlastností člověka a dokonce ani nerozhoduje o jeho plemenné či rasové příslušnosti.

 

Všechna lidská plemena či rasy vznikly původně z jediného druhu člověka v průběhu historického vývoje lidstva.

 

Klasifikace lidských ras není jednotná. Zpravidla se rozlišují tři velké rasy neboli plemena. Tyto tři rasy odpovídají třem geoklimatickým pásmům na Zemi: tropické, subtropické a mírné neboli kontinentální, dále větší či menší počet lokálních ras nebo tzv. malých ras.

 

Rasa je pojem přírodovědecký, biologický a vztahuje se se výhradně na tělesné znaky a vlastnosti člověka jako je barva pleti, tvar lebky a jednotlivých částí těla, kdežto pojem národ je pojem historický, kulturní a společenský a zahrnuje společenský vývoj lidských skupin bez ohledu na jejich rasovou příslušnost. Národ předpokládá stabilní pospolitost řeči, území, hospodářského života, kultury i psychického založení určité skupiny lidí. Může přitom zahrnovat nejrůznější lidské skupiny, neboť pro jeho vznik a existenci nejsou rozhodující fysické, tj. biologické znaky lidí. Jednoduše řečeno, lidská rasa představuje jedinou, navzájem si podobnou populaci, zatímco na složení národa se mohou podílet nejrůznější typy, rasy nebo smíšené populace.

 

 

           FILOSOFIE

© PEEN  2013