Optimalizováno

pro rozlišení :

1280x1024

Poslední aktualizace :

29.09.2013

Městský stát Vatikán

Diplomacie a diplomatické aktivity Vatikánu

 

Základní diplomatickou autoritou Svatého stolce je papež. Papež je hlavním vykonavatelem cílů vycházejících ze základních křesťanských principů a hodnot a ostatní diplomaté jednají jen jeho jménem a v jeho pověření.

 

Papež sám je tvůrcem, managerem i vedoucím, diplomatického sboru. Papež funguje jako základní a někdy také poslední morální autorita mezinárodního systému.

 

 

Nástroje k prosazování papežské politiky mají spíše formu vyjádření se k určité situaci, případně doporučení a apelu na zúčastněné osoby k jejímu řešení podle křesťanských zásad. Papež proto koná různé cesty, proslovy a kázání. Vydává encykliky, které mají formu prohlášení či vyjádření k určitému, často spornému tématu, dále apoštolské dopisy, napomenutí a zákony. Zvláštním typem apoštolského dopisu je tzv. motu proprio* (z vlastního podnětu, iniciativy), který se týká konkrétní otázky.

 

*Motu proprio je zvláštním druhem papežského reskriptu, jenž byl komponován či iniciován osobním papežovým rozhodnutím, a nikoli některým z kardinálů či dalších papežových spolupracovníků. Obvykle má podobu dekretu, který není ovšem opatřen pečetí a není kontrasignován nikým jiným než papežem.

 

Papežovy, tzv. apoštolské cesty, na základě pozvání k návštěvě biskupy partnerské země, mají oficiálně přísně náboženský princip. Nicméně k uskutečnění cesty je třeba souhlas politické moci státu, související s oficiálními setkáními se státními představiteli. Papežské cesty tak získávají i politický rozměr.

 

Struktura vatikánského diplomatického sboru je poněkud odlišná od struktury běžné v ostatních státech. Papežovy zástupce pro zahraniční věci lze souhrnně nazvat legáty. V současnosti existují pouze tři hodnosti – apoštolský delegát, apoštolský nuncius a Legatus a latere. Penzijní věk diplomatů Svatého stolce je stejný jako u členů Římské kurie, a to 75 let.

 

Apoštolský delegát je papežem primárně vysílán do států, s nimiž Svatý stolec nemá bilaterární diplomatické styky, je vysílán k místní církvi a jeho úkolem je udržovat vztah mezi Svatým stolcem a místními církevnímu hodnostáři. Nemá statut diplomata.

 

Nejběžnější forma papežského legáta je apoštolský nuncius. Reprezentuje Svatý stolec a jeho hlavním úkolem je udržovat dobré vztahy a oficiální styky mezi ním a partnerskou zemí, u které je akreditován. Jeho sídlem v hostitelské zemi je tzv. nunciatura, jejíž je hlavou. Do funkce nuncia jsou jmenováni výhradně titulární arcibiskupové.

 

Legatus a latere je nejvyšším papežským legátem, kterému jsou přidělovány ty nejdůležitější úkoly a poslání. Tato funkce je svěřována výhradně kardinálům a stala se spíše výjimečnou.

 

Svatý stolec má v současnosti své legáty téměř ve všech subjektech mezinárodního práva, které s ním navázaly diplomatické styky a sám hostí velvyslance partnerských států. Počet vyslaných nunciů zdaleka nedosahuje poctu velvyslanců akreditovaných u Svatého stolce, neboť běžnou praxí je zastávání funkce nuncia pro více státu najednou.

 

Diplomatické funkce jsou pro církevní hodnostáře velkou poctou a nezřídka pro ně znamenají také kariérní postup.

 

Svatý stolec je v diplomatických otázkách nadřazen státu Vatikán, platí to i v případě přístupu k mezinárodním organizacím. Diplomatické mise, ať už stálé, či vyslané s konkrétním účelem, jsou akreditovány u Svatého stolce. Počet organizací, jichž je Svatý stolec členem, kde má stálého pozorovatele, či tam své zastoupení vysílá, je také mnohem vyšší, než v případě vatikánského státu. Stát Vatikán sám o sobě v souladu se svou účelovostí a požadovanou neutralitou žádnou aktivitu, kromě bilaterárních vztahů s Itálií, nevyvíjí. Pokud se vyskytne otázka, na jejímž řešení má eminentní zájem a chce se ho zúčastnit, použije diplomaty Svatého stolce.

 

Srdcem bilaterární i multilaterální vatikánské diplomacie je Státní sekretariát, konkrétně Sekce pro vztahy se státy, vytvořený jako tzv. Apoštolský sekretariát již v 15. století.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prameny:

Oficiální český překlad názvů vatikánských dikasterií schválený na 92. zasedání stálé rady ČBK dne 11. března 2008.

doc. PhDr. Vojtěch Cekota Přednášky 2007

www.gcatholic.org/

www.wikipedia.org

www.vatican.va/

www.vaticanstate.va/

www.swissguard.va/

www.schweizergarde.ch/

www.schweizergarde.va/

           HISTORIE

© PEEN  2013